super rychle rozhodnuti - neni prace=jedeme driv pryc. usetrime tim 4 dny na cestovani. zitra rano odjizdime ferrinou=trajektem do whitieru a potom busem nebo stopem do anchorage , kde pujcime auto a hura cestovat. whitier je mesto, ktere je totalne odriznute od sveta, spojeni je jenom lodi. proto za druhe svet. valky tady usa zridila vojenskou zakladnu, protoze mesto je 364 di v roce zahaleno v mlze, je v udoli hor a je totlane nepristupne. spojeni se svetem se udelalo az v roce 2000, kdy provrtali horu a udelali 7 km dlouhy tunel. mesto je pry prostolovane chodbama a podzemnim mestem, bydli se pod zemi,se teda tesime.

nechci prozatim bilancovat pobyt tady v cannery, neni hlavne cas. bylo to velmi zasadni bod v nasich zivotech. mnohe ze zleho se nam povedlo jiZ ZAPOMENOUT. POSLEDNI DNY BYLY VELMI poklidne, dospali jsme se, slachy prestaly bolet, hodne jsme se zkamaradili s lidma. nyni zazivame velmiu smiseny pocit, asi jako kdyz se vam tchyne zabije ve vasem novem aute. jeli jsme an alasku kvuli cestovani, kvuli tomu, co za zitra zacne. a pritom se nam ted nechce pryc a jsme si jisti, ze to dulezite, to silne a vlastne to, proc jsme sem jeli, se jiz stalo. meli jsem cas premyslet, odpoustet si, planovat, byt sami se sebou, proste uzit si sami sebe. za to jsem rybarne nekonecne vdecny. penize jsme si vydelali slusne, ovsem vezme li se v potaz, ze naklady na pricestrovani sem jsme meli pres 50 tisic, zbylo nam celkem nic. nevadi, jsem rozhodnut uvalit zde vsechno, klidne i vic. jist, plnit nadrz a podobne nutnosti je treba, at to stoji, co to stoji. nyni budeme mimo kontakt, obcas se doufam, dostaneme do knihovny, kde je vetsinou internet a tak budu informovat okoli. jinak by se zde mely objevovat prepisy sms, takze info o nasi pozici by melo byt zajisteno. koncim, za chvili nastupujem na trajekt, vzhuru do otevrene naruce alasky a nezpoutaneho cestovnani. jsme pripraveni, tesime se k prasknuti. zacina zivot...