Monday, August 20, 2007
Stale na zivu. zdravi a unaveni. Od minuleho prispevku se krome nekonecneho vysavani ryb mnoho nezmenilo. Dny plynou jeden za druhym, stejne na chlup, ze obcas clovek vaha,zda je dnes ci vcera ci zitra. Celkove by se dalo rict, ze zde v rybarne dochazi poamlu ale jiste urcite deevolci lidske rasy. Lidem se kulati zada, provesuji ruce, velmi markantne snizuji intelektove schopnosti, dorozumivani skomira do te miry, ze predevsim zrana rozhovor pripomina neco mezi hu hu a hrcenim. O to sympaticejsi je tento navrat k prirode v tom, ze zde vladnou o to vice pudy a emoce. Jsem mnohem vice agresivni, nez kdy predtim. Dokazu servat cloveka pro jakoukoli blbost. zASE Radost zde dela cloveku kazda blbost - treba po obede se sedi mlcky na lavicich a potom nekdo pronese nejcastejsi vetu v cannery - kolik je hodin. Nastane chvile ticha a ocekavani protrhne odpoved. pokud vyjde najevo, ze je mozne sedet jeste o 3 minuty dele, je to jako dostat na vanoce kopacak.Ted aktualne jdou ruzovi lososi. Jsou mali a maso maji mekke. Rika se jim sracky a vyvazeji se do evropy. Ty jsou blbe, protoze stejna vaha se dela mnohem vice hodin denne. Tento tyden jsme zpracovali milion liber ryb, to je 500 tun. Me timto proslo rukama 250 000kg. Kazdou sekkundu 2 ryby.
Musim se zde zminit o nasich kamaradech. Nejvetsi a nejsilnejsi pouta jsme navazali s chlapy z pracoviste, z meho nejblizsiho okoli. Ja jsem prvni slimer, prede mnou stoji lzickari, kteri odskrabnou z patere ledvinu. Tam stoji borci z nejvetsich - Peta a Peta.Cerstvi inzenyri. Vlastne na pasu je cela elita cannery.Tito chlapci patri k tomu nejlepsimu, co me zde mohlo potkat. Peta je calogatheia, sen kazde zeny a idol kazdeho muze. Skvele zpiva a je proste borec. Peca, cili druhy peta je mistr psychologie. Jeho specialitou je predavani pozitivniho mysleni. V jadru mozna bude smutny clovek, ale jeho smysl pro humor a a celkove pusobeni na mou mysl je k nezaplaceni. Kazdych 5 minut dokaze vymyslet nejakou zabavu, je mistrem vtipu. Takovi lidi by se meli klonovat. Stali jsme se opravdovymi kamarady. Peca zastava roli saska, moudreho blazna. Je velmi sectely a jen jeho pritomnost zveda naladu. On treba vecer predcvicuje. Ja mu venuji pivo a on mi vrati misto piva jablko. Lidske kouzlo. (toto vse je zde proto, kdyby si to hosi cetli). Nejvic me ovsem bavi predstava, ze zihle borci mluvi anlicky, asi jako ja hamilsky. A po konci prace tady jedou utracet na Hawai. Budou se nechutne valet na waikiki, pit koktejly a uzivat si. To vse s nemeckym prizvukem. Ha ha, proste byste je museli znat.
Neni co jineho psat nez o praci. Celkove to presne vystihl Kosta, kdyz pravil, ze jsme si prijeli na alasku zapremyslet a bilancovat. Je to naprosto presne. Slim je nejhlucnejsi misto v rybarne, nutno mit spunty. Tim stoji clove 16 hod v tichu a miru, bez komunikace s okolim. Muze bud spat s otevrenyma ocima nebo premyslet.Svuj zivot jsem probral z vice stran. Mnohe jsem si uvedomil, mnohe pripravl k dodelani. Potom jsem zacal prozivat zivoty svych znamych a blizkych. To jsem velmi zahy skoncil, protoze mi bylo z toho bylo ukrutne smutno a uzko. Nyni se zameruji na promysleni schemat chovani v ordinaci.Mimochodem, poprve jsem zde pouzil sve doktorske poucky. Kamarad spadl z navesu, spadl hubou na paletu a utrhl si horni ret. Celou operaci sem provedl v silne unave, tim jsem vypadal velmi klidne a profesionalne a od te doby mi tu nikdo nerekne jinak nez doktore. Sranda. Rana se zatim hoji dobre, az se divim. Vlastne stae se divim, ze je tady tak malo nemocnych. Ranni ztuhlost kloubu ruky a zad, to je folklor. Odkaslavani chrchlu poranu- klasika. Dalsi divna vec je, ze tady nerostou nehty. Jsem tu nevim jak dlouho a nehty jsem si strihal jen prvni tyden po prijezdu. Jinak kazdy vecer jsme ted zacali cvicit na mole, cvicme v rytme. Vypadame jak banda duchodcu - v podvlikackach, gumacich a nikdo se neohne k zemi bez dunivych nadavek. Pravidelne toto divadlo pripluje sledovat tulen. DNes ocumoval i krouizici orel. Je to tady zoo, akorat v kleci jsme my.
Od minuleho vyletu na ledovce jsem nebyl nikde, krome kratkeho vybehu na Eyak, mistni kopec 700 m nam morem. Obtiznost shodna s vystupem na lysou. Bohuzel v dobe kdy ja mel volno, byla nahore takova mlha, ze jsem si nevidel na konce naprazenych rukou. Ale kdyz ne vyhled, ale jsem se trochu rozhybal. Honza tam byl take, mel azuro a nafotil takove fotky, ze se chce z toho brecet. Alaska, byt uz nam znormalnela, by se dala mym pohledem popsat dvema slovy - majestatnost a hojnost. Tady jsou hory obrovske. Vse obrovske. Obzor je nejak mnohem dal. Nikde vyhled nerusi clovek. Stromy jsou obrovske, skaly. Vse zde zadupava ego do pudy. a hojnost ? Kere obsypane ostruzinama tak silne, ze je vsude cerveno. Ostruziny jsou tady velke, cervene a tak nejak chlupate. Snad jsou to teda ostruziny, zatim nam z toho nic nebylo. V mori jsou tucty vyder.Ty plavou stale znak a neco si kuti na brise. Vetsinou rozbiji nejake mekyse o sutr, co maji na brise. Pak miliony racku. Mistni sport je srilet do nich z pusky. Po rane se potom zvedne oblak kridel a zatemni oblohu. Bez prehaneni. Pak tu jsou ruzne druhy meduz, tuleni, havrani, orli, medvedi. O tom co je pod hladinou ani moc nepremyslim. Obcas o breaku-prestavce vyjdu na molo a tam lezi 150 kilovy platys. aSI 2,5 MEtru velky. Nebo jine hnusne potvory. Urco se tu nechci koupat. Pry maji priplout i velryby. My jsme byli s Pecou, jednim z tech kamaradu ze lzicky na prochazce na lososy, a to v dobe, kdy meli vplout do rek. Bylo to zvalstni, krasne a hruzne zaroven. Brehy celeho more byly jakoby by vrely. Bublaly a cakaly, az clovek prisle bliz, cele more bylo plne ploutvicek. Hubu otevirajici pohled. Miliony a miliony lososu v ocekavani. Netusime jak to je doopravdy, ale na zaklade toho, ze ja v mladi videl Zlate uhore a Peca cetl omalovanku o rybach, jsme dali dohromady tuto story. S lososy se to ma tak, ze se narodi na hornim toku nejake reky. Potom pluji s proudem a ti nejlepsi se dostanou rekou az do more. Tak dospeji a ziji spokojeny zivot v mori. Pak nejakym zvlastnim zpusobem vsem dojde, ze je cas pareni. V hejnech se slezaji z mori k ustim svych rek. Tady se houfuji a cekaji na ten spravny den. Teto chvile vyuzivaji svine rybari a lovi to po tunach. My s pecou zazili asi cast te chvile, kdy si lososi rekli - tak a jedem. Oni potom vstoupi opet do rek a proti proudu a jezum a nastraham pluji k mistu, kde se narodili, aby se tam vytreli. Mozna romantike, ovsem dosti smutne je to, ze po vytreni ihned umiraji. Vycerpanim a tim, ze jim to pry rozrtrha vnitrnosti. Kazdopadne nas vylet provazely obrazy jasavych skakajich ryb kde opravdu stacilo dat ruku o vody a vytahnout rybu a na druhe strane smutne pribehy desitek mrtvych ryb vsude okolo. Losos dokaze prekonat i sous. Tak sebou mrska, ze neni pro nej problem dostat se pres naves s cestou asi 3 metry vysoky a s provozem aut do ricky za nim a potom se lopotit strouzkou , spis kaluzi nekam do blba, aby tam hloupe umrel. Nase snahy hazet ryby zpet do more koncily stejne. Ryby slepe vyskakovaly na breh, vidine pareni vztric. Kazdopadne je tento pribeh poucny v tom, ze vime jak se lovi lososi. To se vezme udice, hacek velky jako skoba a nahodi se bez navnady do hejna. Potom se silne zasekne a vytahne se ryba. Traparny se zizalou jsou pro evropske zabare.Takze tak to bylo, kdyz jsme potkali ryby.
Mluvim o tom tak dlouze proto, ze nic jineho se nestalo. Pisi zde malo, ale vic, nez se da. Tomas si stezuje, ze neni na zadnych fotkach. Neni to proto, ze by jsme s honzou nemeli radi, nebo ze by byl nejak extra moc skaredy. Duvod je ten, ze se klukum nechce prispivat ani sem ani do fotogalerie. Je to velmi jednoduche, proto nutne sve oblibence, aby ve svem volnu take pripsali nebo poslali neco na blog. Tak budete mit obrazek kompletni a ruznorody.
Ja timto koncim. Ted nas ceka dalsi hnusny tyden pinku, tedy hnusnych malych spinavych lososu (ryby jsou to nadherne, ale uz bych chtel,aby se sebrali a z more odeteli rovnou na mars), potom tyden filet a potom frrrrrr, cestovani. Pokud bych se sem nedostal, tak cesta je asi takova. Cordova- Anchorage ( trajketem fjordama). aNCH- PUJCUJEM AUTO - a na sever - denali, fairbanks, polar circle, zpet na jih - kennicut, homer, anchorage. prelet do usa - Anch- seattle- san francisco. nejak to upresnim pred odjezdem.
Tak zatim vsem zdar na vychod
Subscribe to:
Post Comments (Atom)
Archív blogu
- February 2011 (1)
- November 2010 (1)
- July 2010 (1)
- June 2010 (1)
- February 2010 (1)
- September 2009 (1)
- July 2008 (1)
- April 2008 (1)
- October 2007 (2)
- September 2007 (6)
- August 2007 (2)
- July 2007 (8)
- June 2007 (8)
No comments:
Post a Comment