cast I.

24.9.07

21:00

Lake Isabel

jsme na cestě 155. Sjeli jsme ze svahu Sierra Nevady, minuli Kewahakee prehradu, na jejimz dne se pasly kravy a pestovalo se neco zeleneho – vlastne to vypadalo jako oaza v zaplave pisku. Nas fascinoval zacernaly pruh od vody na svazich, který byl 40m nad zivotem na dne.Pote jsme se dostali na uroven niziny.

Obrovska planina plna pomerancu, vina, citrusu a snad i oliv.Do sms domu pisu, ze je to plan Tortila. Ztracime se v tom prostoru, od obzoru po obzor je pouze plan. Vlevo, tedy na severu, jsou hory rude od zapadu slunce a nad nimi nyní visel ohromny kulaty pumlic-mesic. Uplnek byl asi včera, však se mi spatne spalo, jak mi prazil do obliceje. Na ceste, na krizovatce z 65 na 155, jsme se zastavili u poulicniho prodavace ovoce a každý si koupil peknych par kil toho, co mu ještě k veceru zbylo.

Dale pokracujeme horama

NOC:

prijemne ovineni z Chardonay a Cabernet Savignon usiname za zare oslnujiciho mesice.Je nam dobře. Hodne jsme si rekli, hodne jsme mlceli....bylo dobře

25.9.07

7.30

Death Valley

Opet nadherne rano na Isabella Lake na odbocce z 155- u stanice rangeru. Mekke ranni svetlo oslnuje nas i nase auto a na svazich=brezich jezera vytvari neuveritelne siluety duchu zvirat.My mlcky balime, asi mají kluci stejny bolehlav jako ja. Včera padly (jako vždy) vsecky zasoby alkoholu, tedy obe lahve Bear foot Chardonay, Cabernet+ nocni hrebicek do rakve – doutnik. Zbytek, kterym jsme se měli rozloucit s USA uz pro jistotu leti do garbage. Vcerejsi noc byla také dost uzasna, mesic pral, jako by mu tim slo o život a osvetloval nam tim naší malou, soukromou seanci. Mluvili jsme o tom, ze obdivujeme postarsi amiky za jejich styl zivota – ze peníze investuji do zazitku a ze napr.jezdit na Harleyi je drsna pohoda a ne snobarna, jako u nas.Potom, ze life style je z casti udelan dojmem bezpeci, z neznaji valku atd.... Pote jsme hodnotili, zda bychom se vratili a konec debaty tvrde u kazdeho skoncil tak, ze jedine na Alasku – kvuli lidem. Ona ta Alaska byla opravdu nekonecne jedinecna a svobodna.

11:00

Jsme v Californske pousti. Drsny kontrast. Hye – nizke kere a Joshua Trees, 75° F, Cesty rovne podle pravitka desitky mil, tetelici se vzduch nad asfaltem, neuveritelny prostor..jedeme do poustniho města . Ridgecrest- na internet a pro vodu. Jsme v udoli, na placce asi 200 mil siroke. Vetsina lidi zije v oazach u nadrzi v privesech nebo domech na koleckach. Uplne me pohlcuje ten prostor. Hodne casti je oplocenych – jsou to asi vojenske prostory. Vzdalene vrcholky hor jsou plne kouli radaru.

15:30

Vyjezd z Ridgecrestu směr Trona a do Death Valley. Jedeme kolem vojenske zakladny silnici, jak když streli. Teplota stoupa. - 84°F=30°C.Poprve zapiname klimu. Ve meste jsme docela dlouho zevlili – knihovna=net, obchody – koupil jsem si manzestraky+triko+konecne sortky! A nakonec Taco Bell – buritos fast food.

Ha - zacinam psikat – asi vecne prechody z klimy ven a zpet.Na udoli smrti se fakt tesim – duny, chuchvalce chrasti, solne tufy, nejnizsi místo USA a hlavne barvy zapadu slunce.

15:49

Trona

Solna plan, kam oko dohledne. Uau. Potime se az na prdel

18:35

Duny a zapad slunce

Neuveritelna euforie z barev, vune, ticha a zapadu slunce na dunach. Sice je tu par lidi s nami, presto jsme uzasne sami uprostred pouste a fotak nam neda vychutnat si sliu okamziku. Radost s nami hazi z dun, skaceme, blbneme. Během chvile slunce zachazi, nachazi znatelne ochlazeni a za zady nam vyskocil tak neuveritelny mesic, tak velky a ostry, jako z americkych filmu :), ze opet musime fotit. Az nyní, za silneho sera, rozumej asi 10 minut po zapadu, seidme a mlcime. Nad hlavou nam litaji MIGy, stihacky armady, ale my to nevnimame a hledime tise za obzor.

Poslední dny jsou rozkosne kontrastni. Včera snih, dnes telpotni rekord – 89°F a usiname v pousti na nejnizsim bode USA.Pisek mame vsude, ve všech telnich zahybech, mesic se sape neuveritelnou rychlosti vzhuru, skoro se zda, jako by chtel slunce dohonit.Za poslednich 15 min vystoupal na dobrou dlan nad obzor.Kutil dokola opakuje – To je silene, ty vole..Honza hledi pres nas nekam do sebe...Jsme opet uprostred svých snu, toto si každý z nas predstavoval, urcite to dnes splnilo ocekavani.

Jsme na polovine naší pouti, uvedomujeme si to, ale o to vic se tesime na další rano.

Ranose chytsame vstat za tmy a sledovat znovuzrozeni pouste.Nejsme zvykli na zdejsi podminky, doposud jsme se stále bali medvedu a horskych lvu. Nyní visi ve vzduchu hadi a stiri. Vsude se prodavaji UV lampy, at jsou skorpioni v noci videt. Sranda je, ze na ceste je co mili stanice s vodou do chladice.

Jsme stastni...

Asi hodinu pote , stále na stejnem miste.

Celou dobu nas znicuje ticho. Je ztak hlasite, tak silne! Pofukuje, jediny zvuk je nas dech, tlukot srdce a susteni vlasu o sebe. Slysim Kutovo srdce! Je asi 2 m ode me! Zazrak.Nikdy jsem se nevsiml, jak se otvira nocni nebe. Tady dela oko do vesmiru. Zprava dohasina zapad, zleva bije mesic. Tyto spojuje modra klenba, v niz se z jedne hvezdy zacina otvirat cerna dira. Cim hloubeji se clovek diva, tim vzdalenejsi hvezdy odkryva. Zazrak 2.

Je téměř takova tma, ze pisi po slepu. Sustot pera o papir rve do usi. Nebe se otevrelo, je to zaplava hvezd.Okolo není zadne svetlo, oblohu mame dnes naservirovanou, jako o nedeli.

Osobne jsem tak okouzlen a dojmut, ze to ani nedokazu snest a proto se ukryvam zde, za tyto radky, abych si oddechl od vnimani...

20:20

Camping groung

zdarma, asi 15 mil od mista, kde jsme doposud byli. Místo tiche meditace opoustime v tichosti, mlcime. I zde jsme stále tise, mlcky zdravime spolunoclezniky a pomalu chystame spani.Je straslive jasno, ale obloha stejne pise!Zakoncuiji dnesni zazracny den. Je krasne, jsme plni.Dobrou