Circle Hot Springs + Polar Circle + Dalton Hwy truck adventure

9.9.2007
8:50 (605 mil)

rano v klaustrofobicke krajine severniho cirklu.Prespaniv dire ve skale u Rosomaci diry. Vcera to bylo maso, u vyhlidky jsem se rozhodli, ze nespime a jedeme, co to da.Cestou jsme postupne vsichni vytuhli, mozna i ridic Tom. Cesta byla zprvu totalne v pohode, hralo jazzove radio a Bob Marley.Potom se ale cesta uzavrela mezi stromy, prestal asfalt a cele to anjednou zacalo byt strasidelne. Tom strasil historkama o nejake holce na kraji silnice - samozrejme mrtve. cesta, ktera se stale klikatila a nebylo videt dal, nez na 40 m, k tomu noc, unava, piva, pseni... No, a skutecnost, ze jsme 100 mil mimo civilizaci. A to, ze ted mame benzin pod polovinou.
Je velkou otazkou, zda dojedeme zpet.No, to bude jeste sranda.Spani bylo asi 6 mil pred Circle, dorazili jsme asi v 1 v noci.
- Ted , rano, je podmracno, krajine=zlute brehy, obcas probleskne rameno reky, neni moc videt...
- Wow - dojeli jsme! z krajiny se vylouplo mesto. Dobre...- Kostel, posta, drevenna telefonni budka, Yukon.Jdu ven áááááá
10:15 (610 mil)
po prohlidce Circle
Naprosty ulet! Dupa sveta , silne pripominajici ciganske osady na slovensku. Z Yukonu je videt jen male rameno. Ale i tak zazitek jak cip.Voda spinava a ledova, a dost rychle zene.yukonm a pate nejvetsi povodi na svete..Prohlidka - posta, likerka, saloon, 2 kostely, drevenna telefonnni budka, pumpa!!Kvuli nam otevreli i mistni supermarket :)kde meli veci, ktere pamatuji zalozeni ameriky.V obchode kecema s Mr+Mrs. Hutchinson, ziji tady 40 let.jsou dost zhnuseni tim, ze jak aljaska vladazacala vydavat penize kazdemu, kdo zije dobrovolne na aljasce, tak vsichni perstali delat a vsichni jen chlastaji a fetujou.Na druhou stranu, v dnesnim rannim pomracnem poasi mi tady,
na koncisveta pripada, ze ani nic jineho tady nejde delat.Odjizdime na circle hot springs.Pry jsou zavrene, ale i tak.benznin krute ubyva :( jedeme zpet k civilizaci

13:30 (653mil)
Circle Hot Springs
Prvni seznameni s osadou - asi 7 baraku - dost desne. Madar, spravce objektu, nas vyhodil pro super trapnou vymluvu, ze je to moc nebezpecne.Zaclo nam neco nehrat, co jako my byt nebezpecneho na prohlidce dvora a bazenu.Pak nas proste vyhodil, ze musi odjet.My jeli kus dal, pak to obratili a pres smrtelne nebezepeci jsme sli dal.V tom jsme se do ted asi 2 hodiny koupali:)A ted to nejlepsi -ricka - spis potucek - byl plny zlata,Jak jsme prohlabli nasimi obnazenymi pery ricni pisek, vsude se to zajiskrilo.Reka je plna zlatych supinek.Nedaji se nabrat, hned uplavaly.Tak jsme je chytli aspon do chlupu a do vlasu.Donesem to domu v trenkach...Nakonec zacalo prset.
My na Adama lezime na zadech do pul tela v pare aje nam totalne slastne..e x t a z e...






18:20 (774 mil)
Fort Knox
dojeli jsme na neutral an pumpu. Bylo to drasma, rucicka fuelu skrabala o dno.Ale dopadlo to dobre. Bereme plnou (74 USD)(25.5 galonu)(cena 2.93USD)Ale predtim jsme 1,5 hod skysli na Chatanica Lodge. Brutalni panopticka hospa, totalne preplacana, divna, schizofenni, ale dobraaaaa.
Dali sjem pichra - Alskan Amber, ridic Honza kaficko, pokcali jsme s cisnicema - indiankama:), dali kulebr a zahrali automaty.Meli tam sin slavy- auta Thunderbird se Santa Clausem, Elvisem a MArylin Monrou
-Obed byl u radiove stanice na lisejnikyma porostlych vysinach - bohuzel za silneho deste a zimy, takzednes opet z vyletu nebude nic. Obed - syr+susene maso, bram,burky, chleba, kecup, cola. Zijeme zdrave...
20?0(845 mil)
Dalton Hwy
(velmi, opravdu velmi roztresenym pismem - pozn.prepisovatele)
Padlo rozhodnuti - jedeme za polarni kruh! Najeli jsme na legendarni daltonku.POznas z pisma, ze nezna asfalt.radio hraje country, nalada 100 % :)

10.9.2007
pondeli
Polar Circle
10:05 (910 mil)
Rano super-slunecno. Spime na Dalton Hwy, na mrtvem miste zname jako Hot Spot.Pry tu delaji nejlepsi burgery na alasce, je tu ale mrtvo.Opet stary znamy kolorit. Obrovsky bahenni dvur pro auta, Potemkinovy baraky s kavarnou a motelem a za tim vsim desny ciganov.Clovek by si rekl - motel u dalnice. ale dalnice je bahnacka-dvouproud s dobryma jamama a provozem -3 auta za hodinu.Takze ten, co tady bydli je totalni samotar.Ale hajzly tu maji dobre, hned jsem je vsichni prubli. Tom prisel z hajzlua hlasi, ze je 8 stupnu.Bud jsme desne otuzili, nebo keca.
Vcera vecer jsme zazili to, proc jsme sem mozna podvedome jeli - Yukon! Prejezd po moste byl v noci, nebylo poradne videt, ale bylo to obrovske.Most byl desne z kopce, klidne takovych 20 stupnu. Reka siroka kilometr, dost drava.Bohuzel cely areal mostu, dost hlidany, na moste svetla a lampace, kde nas nakonec vyvolali a vyhodili, protoze jsme na nej vjeli na cervenou a dovolili sjme si na nem zastavit a kochat se...
Ovsem ! - most je dreveny a ma dost der.Cele to divadlo asi proto, ze pod mostem vede ropovod a to, ze je to jediny most pres Yukon na aljasce, takze uplne oddeluje a spojuje sever od jihu.My jsme timto nad mostem a kdyb spadl, museli bychompesky do kanady, abychom ho nejak prebrodili.Byla to hrozna energie, a tesim se, az to dnes uvidim za svetla.
dnes mirime k ceduli Polarni kruh.Tam si dame fotku, jidlo a odsktnem si - nejsevernejsi misto, kde jsme kdy byli. POalrni kruh znamena misto, kde jednou v roce nezajde na jeden den nezajde slunce.To je v cervnu, takze ted se nic nedeje, bo je podzim.
-Vcera, po prijezdu na Hot Spot jsme udelali klasickou rosadu s evcma na spani a otevreli v aute vinka. - loucili jsme se s Lukasem a cekali jsme na polarni zari.okolo 1 v noci jsme se vykulili z auta ven (kvuli chcani) a BYLA TAM !!!Ne jako z fotek, ale byla. Na vyhode nad obzorem byla bila zare.Vypadalo to jako svitani.Byla nezvykle jasna noc, byli jsme mimo civilizaci, hvezdy svitily tak jasne a ostre, ze se mi zdalo, ze hledim az na uplny konec vesmiru..Krasna noc u polarniho kruhu..ani zima moc nebyla.Vypili jsme 3 litry a sli pomalu spat.
Az, kousl me komar, svine.Clovek by rekl, ze je na ne tady zima, ale hovno...
7:30 vstavani
Vyporadai slukasem.Auto nejak divne zni, a je krasne prelakovane.Na srackovo.Ted se deje to, ze se Lukas bali na cesty a my zevlujem.Jsouce uprostred lesu-listnatych- a cim severneji, tim vic smisenych.Brizy a smrky.To dela z krajiny zluto-zeleno-modrou tapetu.Krasa
13:45
po obede na POlar circle.Trochu nas to tady zklamalo - hodne lidi a celkem nic.Jen cedule.A strasne komaru.Kluci jsou zhnusenifurt zenou do Walmartu..I u me trochu zklamani, ale alespon cestou byla nadherna krajina.Tundry jsem se nedockal, ale doprovod ropovodu je tez velmi zajimavy.Opousti nas Lukas, pokracuje do Prudhoubay na sever.
Dost mu to zavidim, nase auto by to pry neujelo
(v deniku zapis o lukase totha
tel.cislo xxxxxxx, mail, adresa + jste borci a bylo to s vama nejlepsi!

24:00
FAIRBANKS !!!!!!
(1050 mil)
totalne neuveritelna vec.A to, ze ted lezime v aute ve Fairbanks, respektive asi 10 mil za mestem.Proc???
Pote, cojsme vylozili Lukeho, nevzali jsme stopujiciho vojaka a trochu to rozhulili po cestach, tak nam trochu zacal hazet zadek.Na to, ze v tomhle aute furt neco hapruje, uz jsem si zvykl, tak jsem tomu nevenoval pozornost.Furt jsem se tesil na Yukon, cesty byly furt dost kopcovite, 2 km dolu, 5 nahoru.Priroda, stridani caru asfaltu a rozbahnene hliny.Pred nama byla pomala dodavka, toz ji predbiham, no, a predjtea dodavka nam hned rekla, ze uz strasne dlouho jedu s vyoustenou dusi.PICHLI JSME.Vse bylo v pohode, dokud jsme nezjistili, ze nastroje na vymenu kola nepasuji k nasemu autu.Holt, levna pujcovna aut.
Povolovaci paku sjme si pujcili od tyrakam ale tim vystanul problem c.2 ! - rezerva nesla sundat.Srali sjme se s tim hodinu, az jsme zjistili, ze se to musi udelat s otevrenyma dverma, bo tam byl cep na vytoceni.Jenze dvere nesly otevrit od zacatku-Me zoufalstvi stoupalo.Jeste k tomu vsemu nam horely ksichty, asi jsme nekde pekne promrzli a onemocneli.No , a v te chvili se obejevil typek, zacal nam pomahat, sundal nam kolo a nejakou americkou vychytavkou nam zalepil asi 2 cm diru v kole.Strkal tam silikonove prouzky, asi 5 jich tam dal, pry jak se to rozjezdi, se to ucpe samo. na jeho tyraku to pry funguje.
(pozn.prepisovatele - v deniku neni zapsano nekolik dalsich jobovek - No.one treba , ze rezerva, kterou jsme svedomite kazdou pumpu hustili vubec nepasovala na nase auto)
Toz zalepil, z jeho trucku jsem dofoukali, a vyrazili jsme na most.Ten mel sklon jako prase, a uz na zacatku kouzelna zaplata prdla.Z nateseneho Yukonu bylo rozmazle hovno.Zoufalstvi - 90%.ALe typek s truckem zacouval, dojel nas s naprostou samozrejmostinam navrhl, ze nam, auto nahodi na naves (asi 30 m dlouhy)a odveze nas.My nechapali, o cem mluvi.Ale jak slepe ovce jsme delali, co rikal.Dodrkotali jsme na asi 3 mile vzdaleny nasep, on nacouval a my hopli na korbu.Tam jsem auto zaaretovali vsim podlouhlym, co jsme meli, retezama, obinadlama, vsim a potom jsme byli pozvani do trucku.Kutovi se splnil detsky sen - jeli jsme po legendarni Dalton Hwy v americkem trucku.Sedeli jsme tam jako smyslu zbaveni,
jeli jsme alaskou s amikem s nase auto bylo na jeho navesu.Ja byl uplne mimo - dodet nechapu, jak se to vse semlelo.Parkrat se urvalo aretacni lano, ktere auto drzelo-typek vzdycky zastavil a spravil to.A jelo se dal - asi 150 mil-do Fort Knoxu.Tam nas vylozil, vymenil kolo za bepasujici rezervu, rekl That´s ok a jel dal..... proste borec.vytahl nas z totlanich sracek, rekl ahoj a jel si dal.Lidi jsou neuveritelni, tez bych chtel takto vstupovat lidem do zivota v problemum pomoct, nezucastnene vystoupit a adie... pomoct jako naprostou samozrejmost.kdo by si kdy pomyslel, ze jsme urazili 150 mil na trucku, a auto mit na navesu uvazane na hrbolate durave hlinence obinadlama.Furt to nechapu.Byli jsme z toho tak vedle,
ze jsem podekovali, rekli cau a jeli hned do walmartu.Tam sjem uvalili asi 10 USD za jednu hru, kde se dal vyhrat Ipod, ale honza pro vsechny vyhral naramky.Dnesni den byl pro me dost magicky.
Lidska dobrota me dojala vic nez k slzma.Dekuji moc Mattovi Mc Rendalovi, ridicovi trucku na trase fairbanks - Death Horse, Alaska...

HOMER+HOPE

15.9.2007
12:40
2185 mil
HOMER

óóó ou..hlava boli, opile ruce nemohou psat.. Prave jedeme zas na sever Kenaiem z HOmeru.Rano jsme se probudili na plazi pod sirakem, asi v 11:00 za plneho slunce.Vsuvka-zastavka,vyhlidka nad mestem,jde se srat

13:14
vysrano a pokakano.Bylo tu krasne, lovi tu morsti orli a vyhled na cely jih Kenaie.A hlavne ulet-okrasna skalka na odpocivadle-plna kvetaku, hrasku a jine zeleniy.Krajina je tady podobna ceske-pahorky a vsude vysoke smrky a jedle.No a k vcerejsku-brutalni prejezd.Ke konci uz toho bylo fakt dost.530mil=cca 800km.Pokud bylo svetlo, tak to slo, kdyz ale zapadlo, krajina strasne znudnela.Zachranily nas 2 veci-prvni,
ze nam do cesty skocil los-potom sem celou cestu musel mit oci sakra na stopkach a za druhe- povedlo se mi zavesit se na typka v osobaku, ktery to tu znal a s hlinenou dalnici tady se se nijak nemazlil.

Hucelo se 90 mil/hod po okreskach.Jel sem za nim ze Soldotny asi 70 mil.Diky tomuto bodremu vrazednemu alaskanovi jsme splnili muj casovy plan ado Homeru dojeli v 23:00.No, pak jsme marne hledali hospody, ktere tak sugestivne licil pruvodce.Vsechny byly desne nudne, Kutil az brecel, ze jsme do bajneho Homeru jeli zbytecne.Vubec se rozmohla predstava, ze si jedeme zaparit do Chorvatska :)
Salty girls-hospa cela polepena popsanyma 1USD dolarovkama, ale nudny lidi a hnusna hudba.Dal jsme to zapichli v Irskem pubu - davame Guines.Je to tam ale odpor nejvetsi-pivo hnusne, desna nuda a namrdani iri.Tak nam mila barmanka poradila hospu se zivou hudbou-no a tam to zaclo.
Country ulet hospoda, ve vzduchu oder paleneho sena, vsichni parili, ujete heepeesacky, mamina, cisnice, ktere nam potom furt radily, kam se musime podivat ve statech.Tam nas vyhodili, tak jsem se sli dojet do hospy naproti.Tam live zpival typek jak cip.

(dalsi 3 odstavce z prepisu deniku nezverejnuji)


No, a pak Kutil, po 6 pivkach udelal prejezd na plaz(celou cestu se zatazenou ruckou).Tam , ze prespime na sedadlech, ale ani alkohol neprebil nepohodli, toz jsme vypadli ven na karimatky.Trochu to nevychytal Kutil, ktery spal jen v kratkem triku.No, rano byla jinovatka :) Holt borec.
Rano bylo nejhezci na Alasce ! Slunne more, Sex a Lucia svetlo, teplo v mem spacaku, pohodli na karimatce.Pohled na kluky z horizontalni polohy, kde dole na obrazu je pisek, uprostred stastne spici kluci, jimz v morskem vetriku pofukuji snurky od spacaku a nahore zasnezene hory a mraky.Jako fakt lahoda.Toz jsme se odvalili a sli projit Homer Split - prstovity vybezek Kenai peninsula.Tady se dostavila kocovina jak cip. Krasne obchudky a budky pro rybare halibutu na pobrezi
umocnujici krasu atmosfery.Line se vleceme poslednimi otevrenymi gift shopy, zevlime a pak line odjizdime smer sever.Dnesni den bude asi dost pohodovy, vsichni jsme dost v prdeli a nechce se nam ani mluvit.Ani slavna coca cola a jeji alternativy nepomahaji.Slunicko sviti, vivat alasca ...





18:00
Vyjezd ze Soldotny.Mesto odporne.Hnusne roztahane, hnusna pizza, hnusna zenska v knihovne.Jsem velmi rozladeny-na netu v knihovne ctu spatnou zpravu-Misce umrel deda.Sedel jsem na netu pres hodinu a nic nenapsal.Jen blaboly do blogu.Jediny prijemny zazitek-okamzik soukromeho bozstvi- ve Vidnilchaku-ortodoxni kostelik na kopci.Tam pul hod relax v trave a vnitrni rozhovor-A potom extaze vnitrnich dojmu, kdyz jsme sli na pobrezi a plaz, na ktere se bily vlny a panorama zasnezenych velehor.Nemam naladu dal psat

























21:00

HOPE
halucinogeni nahoda nas premistila do norsk ekrajiny, na breh reky, do kraje, kde konci duha(doslova), kde zapada slunce na zapadni svahyzelenych hor a kde, byt jsme fakt nechteli, opet obednavame pivo a koncime nasi dnesni pout.Misto je konecna silnice, konci pred rakosovym polem, za nimz se vleva reka do more a kde je jediny bar, ketry zrovna dnes zaviraji, bo konci sezona.



V baru je tak ukrutna pohoda, ze se mi zlepsila ma dnes vrcholne hnusa nalada na 100%.Hraje tady ziva hudba-parta zenskych, stoji to 3USD a nevzpominam,
kdy jsem tak rad platil za koncert.Lidi tady konci s letem, se sezonou a i my se loucime s nasi pouti po Alasce.Pokud Honzovi nevypadne oko, nebo Kutilovi nevybijou predni zuby, bude to asi nejkrasnejsi
rozlouceni s cestou, jake se da si predstavit.Piva se tu piji ze zavarovacek, vsichni se smeji, my hledime a mame Giocondovsky usmev.Jsme unaveni, aůe ukrutne plni. Kutil pise do deniku:
"PARADNI ZAKONCEI V HOPE". Kutil nevi co napsat.Honza prave prinesl picr, za chvili Kutil snad bude mit co napsat

Akce se neuveritelne rozjizdi.Hudebni zezlo prevzal stary sklepak v ksiltovce a hraje vsechny me nejoblibenejsi srdecni pisne o kterych ani nevim, ze je znam a ze vubec existuji.hraje sam se sebou-ma nejake nahravatko, vzdy, jak hraje, nahraje si kousek sam sebe, potom to pusti a sam na kytaru dela doprovod, nebo veme harmoniku.Proste neuveritelne.Tady jsme se nejspis dostali do nejakeho heepeesacekho raje.Ve vzduchu je citi t trava, vsichni jsou neuveritelne mili, smeji se na sebe, smeji se na me, smeji se na svet.
Veskera sranda se odehrava v malem baru, kde je asi sto lidi a je tam asi 100 stupnu celsia, ale je to tam jeden velky organismus.Joo, zase jsem v tom, zase nam je sakra dobre.

22:30
totalne se rozplyvame, parba tady graduje do neskutecnych kruhu.Ted hraje particka tech holek, pali neuveritelne dobre.Cele nam to ukoncuji.neuveritelna nahoda-potkavame tady kluka, ktery nas vzal, kdyz jsme stopovali prvni stop na zacatku nasi cesty, z Whitieru do Anchorage-Je desne fajn.Vubec vsuchni lidi jsou tady desne fajn.Kdyz jsem atdy s tema lidma, citim se jako doma.Pivko=Moose tooth :)-mozna ted udelalo, ze se tady citim mnohem lip, nez doma. Lidi se tady umi bavit, pijou malo, hodne tanci, jsou veseli, stale se poslu bavi.Je jasne, ze je to tady velka rodina.
Mozna je spojuej tenhle bar, mozna svoboda, kterou Alaska spojuje vsechny volne duse.
Klidne se odvazim rict, ze bych atdy dokazal stastne zit.Mit tu svuj placek u jezera, kterych je tu na kilometru ctverecnim bezpocet.
(pozn.prepisovatele - text zacina silne necitelnym, samotny lustitelsky prepis i odvaha pro zverejneni zacina velmi zdrzovat)Nebyt rusen nikym a nicim, kdyz clovek chce spolecnost, zajede si do Hope, a je jako doma.Kazdy se tu s nama bavi, odkud jsme, kam jdeme.Vsichni vedi, kde je Czech republic, vetsina tam byla ! hodne lidi ma predky z ceska. Jako by se na zacatku stoleti pul republiky sebralo a jelo sem hledat zlato nebo proste prchnout.Svobodomyslne lidi poji svoboda.Proto jsou vsichni k brehu hodni.Nejvic me dostal tyrak, ktery nas beze slova a presunem bez jakochkoli naroku
hodil(na Dalton highway) na truck a presunul o bezmala 200 mil nas vytahl s pekne tuhych sracek.Ani jsme nemeli sanci poradne si uvedomit, co by bylo, kdyby nejel kolem.Ono to vlastne vypadalo, ze nejel kolem, ze je pro nas.Konec pisne=konec nite.
stale mam na mysli, ze bych chtel shrnout alascu a to, co ve me vyvolala a co smyla.Sedim tu neprálen, vsude je zhomtnela pohoda, slunce davno zapadle dela z okolnich hor siluety a mraky si poklidne plynou - ja to vnimam, premyslim, ale vyjadrit to stejne ndokazu.Naprvni pohled se nic nestalo.2mesice jsme makali, museli jsme trochu kousnout,ano, ale vydrzet to slo.No, pak jsme trochu pocestovali, pobyli spolu, poznali par mist, vetsinu spis zpoza okynka auta v 65 m/h rychlosti.Ale ouha.To nevrcene, to nenapsane, snad i to nedomyslene,to jsme si ani neuvedomili, to je to, co nas pohltilo, to co nas zmenilo.
nekecam, kdyz priznam, ze kazdy z nas v nitru premysli, jak se sem dostat znova..Ano, tesim se na satty, na to, co zname z filmu-motely, silnice, prostor, lidi, alůeu me osobne, to dulezite jiz davno probehlo.Jen bojuju s domnenkou, kterou nemuzu dostat z hlavy, a to, jak se nedostat zpet do tech sracek, ktere nas doma pohlcuji.
3 mesice je dost na to, vymanit se ze stereotypu a byt sam se sebou.V tom mi paradoxne byl nejnapomocnejsi pan Slimer.Machani nekonecne hodiny bezucelneho machani rukou jednim smerem vytvorilo nechutnou variantu meditace, kdy si sclovek pousti sam do sebe, nebo se opusti, nevim, a dokaze o sobe premyslet ve 3.osobe, a pritom s laskou, kterou ego tvori.
pauza, kecame s Kutou















































(tento niterny sip smeruji tuto noc svym milym aljasanum, ktere pres svou vseobecnou uzavrenost a ignoraci k veskere komunikaci povazuji za nejblizsi...)

Rocky Mountains

7.10.2007 Nedele
ROCKY MOUNTAINS
11:00
Falls Visitors center
Honza foti kozy tlustorohe, Kuta cuci do knihy o zenach na horach, ja sedim pred sochou lisky a hraje mi tu CD s hlasy lesa.Tece tu i potucek.Sem jsme dojeli skouknout film, ale nemaji tady auditorium.Pff...
Giftshop je odporny, plny cetek a harampadi.Honza tam ukradl magnetky vsech statu USA.Predtim, nez jsme se byli projit v podzimni prirode.Nadhera, zluta, ledovy vetrik, teplota pod nulou, kde mraz vytvarel na zemi podivne ledove chlupy z ledu na travach.Vlastne dnes tady
zacala zima.V noci strasne foukalo a poprve mi byla kosa.Pauza, fotime se se sochou medveda. ..eroticke fotky s losem a medvedem za nami.No, chci rict, ze dnes zacala zima.Vcera jsme se hrali u jezera, v noci jsme vymrzli na kost
a dnes se Kutovi v trenkach na chlupecj delala namraza.Fakt je strasna klendra.Sbalili jsem se rano behem pikosekundy, jeli do mesta na verejne WC, kde jsme vykonali vse, od ranni koupele v umyvadelku po snidani.
Bohuzel se na obzoru ukazal McDonald a bylo jasno.Padlo snidanove menu+kafe+neodmyslitelny Colovy refill ;)Potom jsme jeli do toho parku.Fakt nadherny podzim, Kuta to reze do zatacek jak silenec, prestavam psaa a at





23:50
Denver
hostel
postel

Tak od posledniho zapisu se toho trochu udalo, nestihl jsem psat.Po navsteve Visitors centra dostali kluci ZASE hlad.Furt jen zerou!nechapu jak to, ze kdyz se v 10:00 naji po viko na nalijou se 3litrama refillovane coly (nikoli dietni), tak ve 12:0 skemraji, ze je hlad.Myslim, ze ty burgery delaji
z nejakych divnych surovin, ze je po tom hned hlad a obrovska chut jit co nejdriv do fast foodu.No, tak jsme teda hledali misto na uvareni cinarky.Jeli jsme nahoru na kopec(samozrejme opet s prazdnou nadrzi, to se tady stalo oblibenym adrenalinovym sportem) nahoru smerem
k Alpine Visitors Center, kde jsme cekali uzaverku kvuli nahle prisle zime a nahlym zavejim.Uzaverka prisla tesne pred vrcholemm fotime mraky a hlavne dotirave hlodavce a patky, kteri pro kus zvance panackuji pred objektivem beze studu a hany.Sjeli jsme dolu a objeli kus parku,
az jsme se dostali k tem meandrum.Ja stale bez hladu jsem si lehl do travy a vychutnaval posledni svobodu, posledni cas, posledni prirodu.Kuta varil na autem pri skotacivem varu mu kotlik plny vody spadl a jako obycejne se vylil do moji tasky s cerstve nakoupenyma hadrama.
nastesti jsem oslehan osudem a podobnou smulu jsem ocekaval a vetsinu veci zabalil do igelitovych sacku.No, uvarila se voda podruhe, kluci se najedli a potom jsme na tomto miste zevlili asi dalsi 2 hodiny.Nikomu se moc nechtelo jet.Citili jsme, ze je to rozlouceni.Plan na vecer nebyl stanoveny, ale vlasten byl, jen nevyrcen.
Pak to nekdo rekl a jeli jsme rovnou do Denveru.Neni to daleko, asi mozna 60 mil.Cestou prselo.


Plan vypadal tak, ze Honzasi zajde na zapas NHL a my zajdem na hostelBehem cesty mi prisla sms, ze Tom a Jitak se vzali, i kdyz jsem si myslel, ze se tak stane az zitra, tedy osmeho.No, zase jsem prosvihl poblahoprat, aspon ze jsem napsal dopis z moabu.Do Denveru jsme za deste dojeli okolo 16:00 ame se strasne chtelo chcat.Pepsi
arenu, kde se to melo hrat, jsme nasli dost hrave, stahl nas proud aut.Ja se prodiral potom davama, , abych zjistil, kolik a esli vubec jsou listky jeste k mani.Ja myslel, ze skoncim jak Tycho, mocak sem mel jak kopacak.No, dosel Honza, vyptal se a listek pod strechu za branou=nejlevnejsi stal 26 USD.Chtel se jit radit do auta s Kutou, ale muj mocak
rozhodl za vsechny, hlavne kdyz vedel, ze WC jsou jedine uvnitr, a listky jsme na miste okamzite koupili.Po vychcani mi zaclo byt tech 500 Kc dost lito, i Kuta nebyl nadsen...
No, ale pak to zacalo a hned bylo jasne, ze penize sly dobrym smerem.Atmosfera super, velkolepe plasmy, hlasatel, nasvetleni.My sjme videli perfektne.Kluci byli v sedmem nebi, znali vsechny hrace.Byl to zapas 5. kola NHL Colorado Avalanche vs. San Jose Sharks.Hlavni hrdinove-"Sacik", CR-Hejduk, Hlinka, Stastny.Cely zapas byli jasne nejlepsi.Dopadlo to 7:1.


Z toho vetsinu dali cesi.Nebyl tam kotel, pry to neni zvykem.Zato vsichni bez vyjimky zrali.Chlastalo se malo, kdyz uz, tak Corrs, asi 5°pivo. Na zapase bylo hodne zen a deti, pripadalo mi to, ze rodinka si vysla v nedeli vecer se pobavit.Vetsina mela na sobe dres, i kdyz stal 200 USD.Prestavky vyplnovala hra asi 5-ti letych hracu.Fakt prdel.Co me dojalo=napisy Make Noise.
Louder !!!Na rozkaz techle napisu zacaly davy silet a rvat a fandit.Napis zmizel, vsichni se vratili k tichemu zrani.Moc mi neprislo, ze se fandi.Vlastne nejvetsi rozruch vzdy zpusobila bitka hracum, kterych se za zapas udalo asi 6.To sli vsichni na nohy a rvalo se-zabi ho !!!dej mu !!!Tady mi amici prisli jako loutky, jako totalne zmanipulovatelna blba zver.Sport tu uplne ztratil punc,
jaky citim u nas.Je to obrovsky showbusiness. MOney, money, money...
No, my cechackovsky vydrzeli pod strechou jen tretinu..Potom jsem se vkradli doprostred dolu, na mista za asi 100USD.Odtud hra vypada uplne jinak-clovek vidi hracum do tvare, hra ma najednou velky naboj.
O to vic, kdyz po levici sedi opravdu nadherne fanynky.Nobl tam bylivsichni nacancani, jak do divadla.Chlapi s ksiltovkama, bez te tu nikdo neda ani ranu.Potom leti bud mikiny s kapuci nebo Nordface softshellky.To ma snad kazdy.nejaky individualni styl oblikani, to ee, to sem tu nezaregistroval.My tam vypadali jako zevli, vousy, Kuta kratasy, ja rejoisky s mapama od ranni hliny.Ale nakonec velka
spokojenost.Vecer jsem pak nasli hostel, dala nas do podkrovi(nastesti tu nesmrdi plyn, jak dole rusum v 16-v postelovem pokoji)Uroven je nejhorsi, jakou jsem kdy videl, ale moc jsem teda nevidel.Nesel proud.Spime v neco mezi skaldistem nabytku a knihovnou.

Musel jsem to tu trochu zprehazet,. aby jsem mohli vubec vejit.Ale je tu kuchyn a koupelna.Bez sprchy ;( Ale co hlavne - jsme tu prozatim sami.
Mame soukromi, muzeme si tu zamknout veci!!to je priorita.Jinak super, za 10 USD uplne v centru.No, zitra jdeme vracet auto.Prozatim neni zaplaceno, docela se bojim , jak to bude.Na karte mam limit 1000USD,
zitra chci zrusit ucet.Auto ma stat 1817USD.No nevim, modlim se, at to dobre dopadne.kluci e modli, at se to neplati vubec, coz je klidne mozne. Nic, za 6 hod vstavam, Kuta uz to davno zabalil.Tak dobrou, jdu se zaborit do U-stylu posteles vyhledem na skaldiste mormonsykch bibli a radii ze 60.let.Je tu video na laser disky-neco jako DVD video na gramofonove desce.Sranda..

Direction South

14.9.2007
VALDEZ
9:36
najeto 1631 mil

Probuzeni na konci Mineral trailu nad Valdezem. Vlastne to nei konec trailu, ale spadl most pod vodopadem. Byt jsme chteli opet vstavat brzo, rozlepili jsme oci az v 7,30. Pocasi-zatazeno-vsude se line povaluji trsy mraku a mlh. V noci se nam zdalo, ze neco huci, rano zjistujem, ze spime pod vodopadem 200m vysokem.
Snidane=chleba+marmelada+caj-extra cloumak. PLAN DNE=velky presun Valdez-Homer. Ridim ja, asi budu mit opruzeninu-je to cca 300mil. Vcerejsek jsme ukoncili
parbou v Pipe line clubu, kde jsme dali 2 pivka- 5USD za kus :( Ze zacatkujsme sedeli sami a usinali, pak prisla particka 50satniku z elektrarny, byli uz jeti, tak se hned rozjeli a parili jak divi.
My museli nakonec odmitat nabidky k tanci- ja dokonce odmitl i cernosku (cernocha !!) aji tu bilou pani s tetovanim. Potom hnusna eskymacka carodejka ukradla Honzovi zbytek Moose head piva, my slintali po thajkach, byl tam jazzman-borec!, ozrala americanka s krivyma nohama a mikrogenii.
Nakonec jsme se zdvihli o pul jedne a vyjeli tady na konec cesty.Pekne na tom je, ze je krasne, jak i stari lidi tady umi skvele parit.Urcite se bavili vic, nez my.Az mi bylo trapne.
jeden - hura do pohadkoveho mesta...
=pozn.-kontrola ucta - karta -286+2800. cash -40
14:00
1754mil
Zastavka na obed-odbocka na Anchorage.Hadka o tricko z pumpy.Mylka velika - dnes nas ceka jeste 530 mil.Asi umru, jedem

18:50
1968mil
Zastavka na vareni na vyhlidce-Bird place kousek za Anchorage.Delame veceri.Na obed byla polivka z konzervy-Gambels a susene maso.Cesta ubihala dobre, vetsinu casu jsme jel 65MpH.Ted mam sakra hlad, i kdyz se Honza neudrzel a zas za spolecne penize koupil
Shasta coly a sladkosti.Jak jsem po rizeni unaveny, poprve se u me objevily malinke znamky ponorkove nemoci.Kluci si delaji prdel a o to vic do me ryjou.Snad to do Hoemru dnes dojedem a v poradku-ceka nas jeste 230mil.Ted jsme vlastne uzavreli pomyslny kruh alasky,
protoze na ceste, kde ted tohle pisu, jsme pred 14 dny stopovali z ferriny do Anchorage.Nechci jeste bilancovat,ale bylo to desne fajn.Par veci me zklamalo, jako Kennicot, ale vetsna prekvapila a dojala.
dnes jsem si na pumpe koupil trikos alaska potiskem. Mam z nej radost.Ted zacalo zapadat slunko za vyprazdnenym(odliv) zalevem Turn again. Krasa.Sakra, jak to ted pisu, zjistuju, ze su strasne unaveny.Asi si dam jeste colu na probuzeni nebo se prostridam s Kutilem.
Kutil ted vari nejvetsi mnamku, kterou nas kotlik zazil.Nudle s tunakem, bolognaoskou omackou,kukurici a hraskem. No, buddy a ja se tesime.
Mam ted cas, popisu, jak tu hodne lidi bydli.Jelikoz je tady fakt hodne prostoru a cesty vedou fakt jen nekam, tak lidi bydli podel cesty-podel dalnice.Kdyz jeden, do cesty zasahuji sibenice, na jejichz koncich visi postovni schranky.Od nich vede cesticka
za ridke stromy, jimiz prosvitaji baraky mistnich.Jsou to jednopodlazni domky nejake stylu, vetsinou sbite podomackuz preklizky nebo dreva nebo ceho to.
Okolo toho se bud povaluje bordel-auta , traktory, sopy, kulny, dreva... nebo v bohatcich ctvrich lode.Vcera ve Vladezu me dojalo, ze pred uhlednymi domy stoji vzdy 2 auta a jachta na podstavci.Jo, pohoda..
Ve vnitrozemi jsou lidi spis ve stylu ciganova.Furt tam huci agregator na elektrinu, proud byl malokde.
Mnozi z turistu vsak take vydli a to primo na ceste.Jezdi v hypermobilech.To je auto, ktere je velke jako bus student agency.A ted to nej - za timhle kravovskym super heblem co zastini cele zpetne zrcatko a vlasten cele zadni sklo, i kdyz je daleko kilometr-si to tahne za ssebou auto.
Jen tak, jen na takoveto domaci popojizdeni.Holt amerika..
Privesy, to se tady nenosi.Vetsina campu je atdy uspusobena pro tyto auta, ani ne pro stany.Camp tady vlastne znamena misto, kde se da zaplatit za to, ze tam muze stat hypermobil.A casto jsou tam sprchy.To asi v techle domech na kolech chybi.No, my se myjemv rece nebo v umyvadlech na pumpe.Na spickach..
Je to trochu drama - v rece mrznou ruce a koule do modra, a hajzliky na pumpach ci v fast foodech dost casto nejdou zamknout.V kazdem priapde jde tedy o rychlou akci.
Trapna situace se vlastne stala jen Kutilovi, kdyz sral v Chatanuca lodge, kdyz tam neslo zamknout a hajzl byl ve stylu nasi koupelny - misa, musle a umyvadlo v jedne mistnosti. To si tak Kuta sedi, tlaci jak o zavod, v tom mu tam vleze amik a suse pronese sorry.Doposud vse ok, jenze amik po sorry
neodkraci, ale jde se vychcat do musle.
Jo jo, to mame obrazek-amik v poklidu stoji 0,5 m od nezadrzitelne srajiciho Kutila a oba tise, jako by nic, delaji, co delaji. Heh, doted se o tom nemluvi...;)

23:05
Homer
2160
stojime pred hospou Salty Dawn saloon-ve tvaru majaku.Kluci chcou parit, ja chci umrit.
24:00 - Guiness irish pub
1:00 - Live music bar
3:00 - Characters pub
5:00 - neokomentovatelny prejezd na plaz, a ustlani si pod sirem v jinovatce....

DENALI

07.09.2007 pátek

7:00
kosa jak svina. Budime se na autobus, ktery nas ma dovest do nitra parku. Mame areu 33. Cesta je vzdalena 60 mil, nas bus to ma jet pres 4 hodiny.Ranni priprava auta je silne chaoticka, vsichni zkrehli a ospali, motame se...
Bus nakonec dobihame, ale je plny. No nic za hodinu a pul jede dalsi - aspon posnidame. Pocasi se tady meni z minuty na minutu, presto hlasi, ze ma byt prsavo... Kazdodenni ranni mlha se dnes vsak trha, prosvita modro.
Zato dost fouka. Vcera vecer jsme silne promrzli - jak zajde slunce, je tu kosa, jak svina.Ja mel na sobe vse, co ssebou mam ! Kutej tez, jenze Kutil ma ssebou jen trenky a podvlikacky. Jeho mezinozni teplomer hlasil presne udaje s malou odchylkou
od -2°C. Docela bych tomu veril. Nyni cekame na dalsi bus, kluci serou.Snad se vylet vydari. Dluzim Lukasovi 28$.
11:30
Opet 100%nadseni. Sedime v busuna Fish Creek. Sviti slunicko, ale je kosa jak sfina.Urcite okolo nuly - dela to vitr, fouka silne.Proc nadseni? vidime bilou masu Mt.McKinley, z vrcholku (jizni a severni)
odletaji masy snehu, vypada to, ze kouri. Mame neuveritelne stesti. Vidime odlhalene Denali, vlastne 2x za dva dny, potom 2 losy, 6 medvedu-Grizzley, jak se pasli na boruvkach, rysa - pry extremni vzacnost ho videt - ten nas mi moc plachy neprisel.dal orly.
Krajina je rudo-zluto-zelena - desne krasna.Tento podzim trva 14 dni, my se trefili...Bus desne kodrca - (kodrca psano velmi rozkodrcanym pismem) o amicich, foceni, pul.hod.prednasce o bezpecnosti v busu az priste.Jeste jsem chtel napsat, ze jsou tu neuveritelne mraky-
hrozne siroke, ale ridke. Proti modremu nebi je to takova hedvabna pavucinka...

13:25
Obedvame luncheon meat na konecne busu - Fish creek. je to totalne nadherne-pofukuje, mame naprane bricha-nestihli jsme posnidat.Je tu obrovska prerie a jsme pod Denali.Lezimem slunime se, je pocasi babiho leta.Kutovi se pokazde povede najit sever nekde jinde-ma tajemne hodinky
s kompasem.Kdyby krasa mela hodnoceni, nestydel bych se teo chvili prirknout 10...


15:30
vystup na neznamy vrchol nezname vysky odpornym stoupakem, ke konci sotolinou...Opet, vlastne jako vzdy, prichazim posledni, pote, co se jiz vsichni vyfotili, zarvali si, a uz hned chcou jit zas dal. Ja leham a snazim se neumrit.Tady fuci, ale lezim za skalou na travicce,
a koukame, jak Denali se stale zahaluje a odhaluje.Kazdy si tu zaziva svou soukromou chvilku bozstvi... Neznam slova, jak popsat, co citime - neni to pokora, svatost, udiv, dojeti.Anebo je, ale vse dohromady.

20:00
Sedime v poslednim busu, co jede z parku. Chytli jsme naprosto bozi pocasi. Slunecno, a vitr foukal, vse z oblohy.Denali je cista a neskutecne majestatna. Je asi 2x vetsi nez vse v okoli.


Uplne jako by tu nepatrila nebo okoli nepatrilo sem, Hory okolo jsou takove, jake cekam v arizone - a do toho hora ledu.Stale pozoruju, jak na vetru vlaje z vrcholku, jako nejake bile vlajky bozskeho kralovtsvi...
- co me dostalo nakonec naseho vyletu jsou BOZINKY = godberies!Naprosto bozi rozinky z boruvek.Vyschle a asi uz i prosle nekolika mrazy - neskutecne sladke a boruvkove.
Kutovi nesedl luncheon meat naobed, proto sedel a kouril, ale z nas se staly kombajny na bozinky.Spasali jsme to po kilech..Neni to zadna namaha tady sbirat boruvky. To se sahne do kere a ruka se zatne a vrati zpet.V dlani je listi:boruvky = 30:70-

-Ted mame 0,5 hod povinou pauzu u hangaruna brehu vyschle reky -tam, jak jsem predtim koupil pohledy za 0,25/ks.V busu sedime s fotografama z National Geografic, vypraveji, jak dnes nataceli medvedici s malyma. Strasna skoda, ze tak malo rozumim...
Asi za 3 hod se dostaneme na zacatek parku - k autu a uvidime, jak dal. Zda spat tady na parkovisti, nebo se jeste dnes posunout dal.K Fairbanks.

21:30
Stale jedeme busem, zapad slunce maluje neuveritelne scenerie.Nejde ani fotit ,jen koukame s otevrenou pusou. DLouhe svetlo vse umocnuje - prostor, barvy, nase dojeti z toho, ze tohle existuje... a my jsem u toho... Cestou nabirame nove lidi, pristoupili dalsi profi fotografove.
Jedna z nich je nadherna indianka. Za hodinu se prokecli, ze jsou to nemci :(Rikali, ze dnes natocili, jak 7 vlku skolilo karibu.Ach jo, tady je to prava divocina, zadne zoo napodobenina...
Ani si nedokazu poradne uvedomit, kde to vlastne jsem.Tady se toci National Geografic filmy o prirode, tady jsou profi hikeri, co tyden jdou sami prirodou.Jsou tu profi horolezci. Vylezt na Denali je pry stejne tezke jako na 7,000covku. A my jsme tu s nima. Oni jsou s nama. Cestou jsme hodne fotili
, videli losici a velkeho losa - lopataka. Byl za busem, malem jsem ho nabrali.Pak skocil do housti a my jeli dal.Zapad slunce v tomto kraji, kde nejdriv dela dlouhe prsty, pak zluti vse okolo a nakonec usne na bilych vrcholcich na obzoru, az usne na mracich, kde se spolecne loucime.Dnesek
byl nejneuveritelnejsi den ever...

cast I.

24.9.07

21:00

Lake Isabel

jsme na cestě 155. Sjeli jsme ze svahu Sierra Nevady, minuli Kewahakee prehradu, na jejimz dne se pasly kravy a pestovalo se neco zeleneho – vlastne to vypadalo jako oaza v zaplave pisku. Nas fascinoval zacernaly pruh od vody na svazich, který byl 40m nad zivotem na dne.Pote jsme se dostali na uroven niziny.

Obrovska planina plna pomerancu, vina, citrusu a snad i oliv.Do sms domu pisu, ze je to plan Tortila. Ztracime se v tom prostoru, od obzoru po obzor je pouze plan. Vlevo, tedy na severu, jsou hory rude od zapadu slunce a nad nimi nyní visel ohromny kulaty pumlic-mesic. Uplnek byl asi včera, však se mi spatne spalo, jak mi prazil do obliceje. Na ceste, na krizovatce z 65 na 155, jsme se zastavili u poulicniho prodavace ovoce a každý si koupil peknych par kil toho, co mu ještě k veceru zbylo.

Dale pokracujeme horama

NOC:

prijemne ovineni z Chardonay a Cabernet Savignon usiname za zare oslnujiciho mesice.Je nam dobře. Hodne jsme si rekli, hodne jsme mlceli....bylo dobře

25.9.07

7.30

Death Valley

Opet nadherne rano na Isabella Lake na odbocce z 155- u stanice rangeru. Mekke ranni svetlo oslnuje nas i nase auto a na svazich=brezich jezera vytvari neuveritelne siluety duchu zvirat.My mlcky balime, asi mají kluci stejny bolehlav jako ja. Včera padly (jako vždy) vsecky zasoby alkoholu, tedy obe lahve Bear foot Chardonay, Cabernet+ nocni hrebicek do rakve – doutnik. Zbytek, kterym jsme se měli rozloucit s USA uz pro jistotu leti do garbage. Vcerejsi noc byla také dost uzasna, mesic pral, jako by mu tim slo o život a osvetloval nam tim naší malou, soukromou seanci. Mluvili jsme o tom, ze obdivujeme postarsi amiky za jejich styl zivota – ze peníze investuji do zazitku a ze napr.jezdit na Harleyi je drsna pohoda a ne snobarna, jako u nas.Potom, ze life style je z casti udelan dojmem bezpeci, z neznaji valku atd.... Pote jsme hodnotili, zda bychom se vratili a konec debaty tvrde u kazdeho skoncil tak, ze jedine na Alasku – kvuli lidem. Ona ta Alaska byla opravdu nekonecne jedinecna a svobodna.

11:00

Jsme v Californske pousti. Drsny kontrast. Hye – nizke kere a Joshua Trees, 75° F, Cesty rovne podle pravitka desitky mil, tetelici se vzduch nad asfaltem, neuveritelny prostor..jedeme do poustniho města . Ridgecrest- na internet a pro vodu. Jsme v udoli, na placce asi 200 mil siroke. Vetsina lidi zije v oazach u nadrzi v privesech nebo domech na koleckach. Uplne me pohlcuje ten prostor. Hodne casti je oplocenych – jsou to asi vojenske prostory. Vzdalene vrcholky hor jsou plne kouli radaru.

15:30

Vyjezd z Ridgecrestu směr Trona a do Death Valley. Jedeme kolem vojenske zakladny silnici, jak když streli. Teplota stoupa. - 84°F=30°C.Poprve zapiname klimu. Ve meste jsme docela dlouho zevlili – knihovna=net, obchody – koupil jsem si manzestraky+triko+konecne sortky! A nakonec Taco Bell – buritos fast food.

Ha - zacinam psikat – asi vecne prechody z klimy ven a zpet.Na udoli smrti se fakt tesim – duny, chuchvalce chrasti, solne tufy, nejnizsi místo USA a hlavne barvy zapadu slunce.

15:49

Trona

Solna plan, kam oko dohledne. Uau. Potime se az na prdel

18:35

Duny a zapad slunce

Neuveritelna euforie z barev, vune, ticha a zapadu slunce na dunach. Sice je tu par lidi s nami, presto jsme uzasne sami uprostred pouste a fotak nam neda vychutnat si sliu okamziku. Radost s nami hazi z dun, skaceme, blbneme. Během chvile slunce zachazi, nachazi znatelne ochlazeni a za zady nam vyskocil tak neuveritelny mesic, tak velky a ostry, jako z americkych filmu :), ze opet musime fotit. Az nyní, za silneho sera, rozumej asi 10 minut po zapadu, seidme a mlcime. Nad hlavou nam litaji MIGy, stihacky armady, ale my to nevnimame a hledime tise za obzor.

Poslední dny jsou rozkosne kontrastni. Včera snih, dnes telpotni rekord – 89°F a usiname v pousti na nejnizsim bode USA.Pisek mame vsude, ve všech telnich zahybech, mesic se sape neuveritelnou rychlosti vzhuru, skoro se zda, jako by chtel slunce dohonit.Za poslednich 15 min vystoupal na dobrou dlan nad obzor.Kutil dokola opakuje – To je silene, ty vole..Honza hledi pres nas nekam do sebe...Jsme opet uprostred svých snu, toto si každý z nas predstavoval, urcite to dnes splnilo ocekavani.

Jsme na polovine naší pouti, uvedomujeme si to, ale o to vic se tesime na další rano.

Ranose chytsame vstat za tmy a sledovat znovuzrozeni pouste.Nejsme zvykli na zdejsi podminky, doposud jsme se stále bali medvedu a horskych lvu. Nyní visi ve vzduchu hadi a stiri. Vsude se prodavaji UV lampy, at jsou skorpioni v noci videt. Sranda je, ze na ceste je co mili stanice s vodou do chladice.

Jsme stastni...

Asi hodinu pote , stále na stejnem miste.

Celou dobu nas znicuje ticho. Je ztak hlasite, tak silne! Pofukuje, jediny zvuk je nas dech, tlukot srdce a susteni vlasu o sebe. Slysim Kutovo srdce! Je asi 2 m ode me! Zazrak.Nikdy jsem se nevsiml, jak se otvira nocni nebe. Tady dela oko do vesmiru. Zprava dohasina zapad, zleva bije mesic. Tyto spojuje modra klenba, v niz se z jedne hvezdy zacina otvirat cerna dira. Cim hloubeji se clovek diva, tim vzdalenejsi hvezdy odkryva. Zazrak 2.

Je téměř takova tma, ze pisi po slepu. Sustot pera o papir rve do usi. Nebe se otevrelo, je to zaplava hvezd.Okolo není zadne svetlo, oblohu mame dnes naservirovanou, jako o nedeli.

Osobne jsem tak okouzlen a dojmut, ze to ani nedokazu snest a proto se ukryvam zde, za tyto radky, abych si oddechl od vnimani...

20:20

Camping groung

zdarma, asi 15 mil od mista, kde jsme doposud byli. Místo tiche meditace opoustime v tichosti, mlcime. I zde jsme stále tise, mlcky zdravime spolunoclezniky a pomalu chystame spani.Je straslive jasno, ale obloha stejne pise!Zakoncuiji dnesni zazracny den. Je krasne, jsme plni.Dobrou

rok se s rokem sesel a pomalu zacinaji z Aljasky dochazet nezname zpravy od lidi, kteri zde nyni zazivaji svuj uskutecnely sen Londonovskeho typu. My, obrucemi malych okolnosti svazani jiz jen notne po pulnoci v slzavem udoli vzpominame, jak skvele v te dobe a na tamtom miste bylo.Prozili jsme zde neskutecnou cast svych zivotu a mozna nemluvim jen za sebe, kdyz podotku, ze bude trvat dosti dlouho, nez dojmy na nejsevernejsim poloostrove USA neco nekdy dokaze prebit. Johanes nadherny, anobrz nyni jiz monsignore Ingieniere, jako jediny z nas povstalcu zivota dokazal navazat a chytit zivot pevne za pacesy a nyni proziva neskutecne plantaznikoviny v zemich stredozemnich, konkretne potom Italskosvycarskych s kmotrem pozitivniho byti, s Lady Dufoa. Je to tak krasny clovek, ze rodinne ubrecene udoli konce studia oficialne zvane promoce ozelel, sezmoulal a odhodil k patam tech, kteri hloupe doufali ze pan J zde ukonci svou cestu a vrhne se konecne do vyrytych koleji zivota "jak ma vypadat " ! On vsak ma naslaplo nejak mnohem dale, a razi si cestu svou, podle sebe. Pan kamzik, kdysi mohutne fousaty, vsak kniroprosty Kutihlav, tez zovany Pan T, i madaros Jaros skvelohlavos, nyni v Polsce za zlote maka sam, se Svetlikem na byte teskni stejne jako my po tajze smrkove a ledovcovymi jezery posypanych lukach aljaskych a jistojiste breci jako maly kluk nade tim neskutecnem, ktere mu dochazi az pomalu nyni, v stereotypnim zamestanenckem pomeru, co vlastne bylo presne vloni.

Je mi ze sily vzpominek az blbe. Nedokazu ododlat vzpomince na chut prepeceneho hambace s kecupem a supersweet colou v tom nejzapadlejsim Big Burgerovi (+ vlasten i s lzickou skveleho kalorickeho kolace od cukrokvkare Honzy, ktery jako jediny nidky neodoloal vsem svodum a vzdy si dal nejaky cake, tedy kolacek, ktery nakonec vscihni zavideli, i ti, kteri oplyvali brichem okolopupkovym)))

Kurna, nerad bych, aby blog se stal blogem vzpominkovym a ubrecenym. Jestli to zde nekdo cte, necht hodi byt anonymni hvezdicku (*) do vzkazniku (zeleny ramecek), at me to ddoa motivaci sem dodat vzpominky nejbolestnejsi a to cestovani po USA